Nábojem ve smyslu přílohy č. 1 k zákonu o zbraních a střelivu je

2.2 náboj - celek určený k nabití do palné zbraně, který obsahuje aktivní komponent střeliva a který není nábojkou nebo děleným střelivem, 2.2.1 náboj se střelou jednotnou nebo hromadnou - náboj, který je určen pro ostrou střelbu z palné zbraně, 2.2.2 cvičný náboj - výrobní provedení náboje určené pro simulaci ostré střelby, a to zejména prostřednictvím akustického, popřípadě vizuálního efektu, 2.2.3 signální náboj - náboj pro signální zbraň,

2.5 střela - pevné těleso nebo více pevných těles určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku, 2.5.1 jednotná střela - střela, které se po opuštění hlavně nerozdělí, 2.5.2 hromadná střela - střela složená ze 2 nebo více pevných těles, které se po opuštění hlavně rozdělí a které jsou určeny k zasažení cíle nebo vyvolání jiného účinku, 2.5.3 střela výbušná - střela pro vojenské nebo speciální účely, která obsahuje výbušnou náplň a je určená k tomu, aby po dopadu nebo za jiných vymezených podmínek explodovala, 2.5.4 střela zápalná - střela pro vojenské nebo speciální účely, která je určena pro vyvolání zápalného účinku, 2.5.5 střela průbojná - střela pro vojenské nebo speciální účely, která je tvořena materiálem tvrdším než 250 HB, 2.5.6 svítící střela - střela se stopovkou zkonstruovaná tak, aby bylo možné sledovat její dráhu.