Otázka č. III-638-634 · Právní úprava nakládání se zbraněmi a střelivem

Při posuzování oprávněnosti nutné obrany podle trestního zákoníku je rozhodující zda

Správná odpověď: obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená ve srovnání se způsobem útoku. C ) způsobený následek není zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil; závažnost způsobeného následku a následku, který hypoteticky hrozil se zjišťuje formou posudkové péče podle zákona o specifických zdravotních službách, přičemž skutečnému a hypotetickému následku na zdraví se přiděluje bodové skóre podle metodiky, kterou stanoví vláda nařízením.

  1. nebylo možné dané nebezpečí odvrátit jinak.
  2. obrana nebyla zcela zjevně nepřiměřená ve srovnání se způsobem útoku. C ) způsobený následek není zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil; závažnost způsobeného následku a následku, který hypoteticky hrozil se zjišťuje formou posudkové péče podle zákona o specifických zdravotních službách, přičemž skutečnému a hypotetickému následku na zdraví se přiděluje bodové skóre podle metodiky, kterou stanoví vláda nařízením.
    Správná odpověď

Proč je to správně

U nutné obrany zákon stanoví jedinou omezující podmínku: obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Zda bylo možné nebezpečí odvrátit jinak a zda způsobený následek není stejně závažný jako hrozící, se posuzuje u krajní nouze, nikoli u nutné obrany. Obránce tedy nemusí hledat jiné řešení, např. útěk, a nemusí ani vážit následky – nesmí jen zcela zjevně přestřelit.

Kde to stojí v zákoně

§ 29 odst. 2
Trestní zákoník, č. 40/2009 Sb.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
Celé znění na zakonyprolidi.cz ↗

Zdroj: oficiální soubor testových otázek (Ministerstvo vnitra ČR — soubor testových otázek).

Procvič si to v testu

Tahle otázka může padnout u zkoušky. V appce si projdeš celý test nanečisto (30 otázek) a chyby ti vrátíme, dokud je neumíš.

Podobné otázky z okruhu Právní úprava nakládání se zbraněmi a střelivem

  1. III-637-633V trestním zákoníku je o nutné obraně stanoveno, že jde o✓ čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem; nejde o…
  2. III-639-635Pokud obránce hodlá proti útočníkovi použít střelnou zbraň ve stavu nutné obrany ve smyslu trestního zákoníku✓ není povinen vyzvat osobu, proti které má být zbraň použita, aby upustila od protiprávního jednání.
  3. III-640-636V případě jednání ve stavu nutné obrany podle trestního zákoníku z povahy věci vyplývá, že✓ obrana musí být intenzivnější než útok, proto aby odvrátila jistě a bez rizika útok útočníka, tzn.
  4. III-641-637Jednání ve stavu nutné obrany podle trestního zákoníku je při splnění dalších podmínek možné tehdy, pokud někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok✓ na zájem chráněný trestním zákonem.
  5. III-642-638Jednáním v nutné obraně podle trestního zákoníku někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem; ohrožení těchto zájmů může být způsobeno✓ protiprávním jednáním fyzické osoby, může být způsobeno i opomenutím fyzické osoby, pokud je toto opomenutí také protiprávní.
  6. III-643-639Při jednání v nutné obraně podle trestního zákoníku je možné✓ bránit za stejných podmínek své zájmy i zájmy jiné osoby (pomoc v nutné obraně), a to pokud jde o zájmy chráněné trestním zákonem.
Všechny otázky z okruhu Právní úprava nakládání se zbraněmi a střelivem →